Únor 2014

Názboženství

26. února 2014 v 17:47 | christina |  Reanimace veršem
Hladová díra
sexuální víra,
co klíny rozežírá.
Svlíknutej anděl.
Hermafroditní,
ukřižovanej
i uctívanej.
Posvěcenej božím semenem.
očištěnej polibkem Krista
Zneužitej i znásilněnej civilizací
konzumovanej,
konzervovanej,
samoobslužnej,
dostupnej,
levnej,
i masovej
a slova (z)boží
V jediný továrně na víru
-v jediným svatým mezinoží


Roztrhla jsem na provázku lásku

17. února 2014 v 20:20 | Chriss |  Reanimace veršem
Rozrhla jsem na provázku
lásku
Lásku roztrhla jsem
na provázku
Neroztrhla,vzala jsem nůžky (šmik)
v okamžiku,kdy děti míru
vystřelily z lovecké pušky (otazník)
Rozrhla jsem na provaze
lásku k moji vlasti
Praze
Nabídlo mi vábidlo,
nabídlo mi rámě,
nabídlo mi vína,
sahá mi do klína
a za pár hodin přišla Kocovina
porodit svou dceru,svýho syna.
Nebyla to kocovina,ale rakovina.
Rakovina duševní mechaniky
Utracím tácy za myšlenkové plastiky
tácy a tácy a tácy zdravé stravy.
Nejsem schopna myšlení.
Opustil mě rozum zdravý
A nejsem duševně zdravá
a na duše odškodnění
prej nemám žádný práva

Hrobníkovy paměti

16. února 2014 v 11:38 | christina |  Reanimace veršem
Zaťaté drápy
mrzských tanečnic
polibek na ciga ret
cáry a rozklad mrtvoly
hnijící a taky ple snivá
sní sny - je hladová
vnitř ctnosti oplývá
a plivá nebo spíš plive na hrobníkovu lopatu.
Fluše z jezera vyschlých slin.
Hlenů a tak.
A ple snivost nehybného klína.
Přiláká lásku nekrofila.
Koňská šíje
se šije v kusech masa
v marnící márnici
plesnivé sny
a panika v nekrofilním panici

siamská osobnost

15. února 2014 v 12:01 | christina |  Reanimace veršem
Němý vrátný
kliky v oparu nezřetelnosti žíly
se vinou jako hrdla
cestou vinnou
spolykáš vinu
sestry Splínu,
zapiješ vinu
-vínem.
Chorobné úpadky vrátnice
Pohřbení mé malé štěnice.
Nemilované bytosti,
nezaslouženého odporu
klinická smrt jedné osobnosti
siamská dvojčata v manželském svazku
vina v milostném nádoru,
vášnivé ve vší chorobnosti,
siamské kočky poznaly lásku.
A chystají se k rozvodu.
Po porodu
a v přechodu.
Siamské manželky.
Hysterky.
Osobní vina osobnosti.
jediná krev z jediné žíly.
Plod lásky obrazotvornosti,
v jediném těle jediné kosti v
jediné siamské duši
Jim to sluší.

Závislostní písmenek

13. února 2014 v 17:46 | Christinka Machart |  Reanimace veršem
Jsem taková utlumá
jsem taková utlumená
tak jsemová utlumená
jáma
tulipánová dáma
silná káva
-břečka
cigaretový nedopalek
nedopalkový cigaretek
bez dovětek ,
bez zbytečných pletek
jederné nitky klubíčka srdce.
Vlákna telefonní tepnofontány
písmenkové závislosti
shoda blbejch osobností
na dostavení okolností.
Osoba osobních shodností
bez hodnot
bez rozdílu
patřím asi ke špatnými voddílu.
Mozkovny pletené z vlny.
Vlny pletené z mozku.
Vlny na moři dalekém.
Vlny moří daleké mozky.
-Trosky
koráby vznešené
vznesy korábnaté
rozpjaté a kolemjdoucí
srdcervoucí
100% cottonoucí.

Poselství na druhou

13. února 2014 v 15:48 | Christina Machart |  Reanimace veršem
Městem se vleče
odpor a vzpoura.
Městem se courá
ta vodporná coura.
Městem se plazí.
Občanský vrazi.
Město trpí
memento mori na kladiva a srpy.
memento mori na špínu v historii.
Je to snad lepší?
všichni mý spoluobčané shnili.
-Jakáž to kratochvíle
A melou ty svoje varování
vo placení lásky,vo placení daní,vo placení milování
Nic není zadarmo
ani ta coura,
co se městem courá,
co se státem vleče
a šaty si svleče
-a namaluje si rty-
v kleče -
a pomiluje město,
který ji znásilnilo.
Vomdrá impotentní stát.
Vlast svou přece musíš (po)milovat!


Poselství

9. února 2014 v 13:48 | Christina Machart |  Reanimace veršem
Trhám si za nehty
zanesenou špínu
krásnýho bleděmodrýho světa
usazenou špínu
znásilňující malý holky s copánkama,
trestající sexuální devianty
hnijící hluboko v jámě ministerstva nitra
propasti opájejíjící nemluvňata,
trestající mladistvý v usilovný touze
zapomenout -
na tu špínu,
špínu co krade hodnoty z žil,
pouští nemilosrdně žilou
zabíjí přikázání Nezabiješ.
Jak se ti dejchá tou čistou špínou?
Rakovinou míru
Nádor choroby potomků,
šťastnejch potratů.
Spolykej tu špínu!
V pilulkách
tobolkách
kapslích
v prstech
za nehty!
Občanský muka
špinavýho lúna,
kdy dcery sváděj vašeho vnuka!
Špinavá píča
špinavá ruka.
Učí nás válečnýmu míru
a vysmívá se pacifistům
Opěvujem všichni tu špínu!
Pokáme se.
Posvěcujeme se tou špínou.
Modlíme se k ní!
Vždycky potřebujeme mít Boha.
Vyšší moc.
Na oltářích
Zpovídat se
Pošpiňovat se.
Milovat se.
Nestoudný soudní síně
Jak se vám modlí
k tý zasraný špíně?

smršť

5. února 2014 v 16:04 | christina |  Reanimace veršem
Liduprázdné koleje
měsíční víla
ti naleje
-čistýho vína
kolejnice
rovnoběžky
půjdeme vlakem?
pojedem pěšky?
Průhledná jádra
rentgenová plátna
copánky a věnce a verše
bezpokrokového
a bezkonkrétního
a bezkrovkového
letce po kolejích,
kolejích zarytých v zemi,
prokouslých skrz peklo.
Peklo začíná tam,kde se rozevíraj nebeský brány
A místo lásky
odpovídám na otázky
v zakouslé čepeli otázníku
koleje z mršin
koleje bez úniku
koleje sebevrahů
a víla
naleje ti špinavý koly
a ta čepel uvnitř
-táhne
-bolí