Prosinec 2013

Vysvobození

30. prosince 2013 v 18:06 | Christina |  Reanimace veršem
Přeplutí skrze naplnění časových vln prázdna.
Bezprostorné vlnobití,
odliv hříchů v milisekundě dobra.
Brány rozpjaté jako křídla holubice,
jako perutě havrana
Okamžik,jež není okamžikem
a onen havran je sestřička vrána
a onen hřích,již není hříchem.
Smyčce ticha v přesmyčce melodického tlukotu houslí srdce světa,
tichý výdech,
tichý výbuch
přeplnění prázdna.


Tělo je rakev pro duši

23. prosince 2013 v 15:16 | Christina |  Reanimace veršem
Stínohra uvnitř těla
uvnitř rakve všech hříchů
pokroucená ozvěna
plazí se v hrobovém tichu
žilnatá prsa bez stínu erotiky
linie vnitřního sebepoškozování
a potlačený dětský vzlyky
padá tvá hvězda,vyřkni své nejtajnější přání,něco si přej,přej si,kurva přej si něco!
Sněhové tanečnice se sebevraždí v rozpálených dlaních
Stínohra v semknutí za oponou zesnulých dětských těl
zamčená spolu s dětskými vzlyky a hrobovým tichem
A s nimi vyhaslá přání,vyhaslá v urnách na popel.
Vyhaslá v rakvi stínohraní.

Hnus

12. prosince 2013 v 21:45 | Christina |  Reanimace veršem
Zkřivená tvář v milostné křeči,
ohyzdné vrásky, povislé líce,
zdrásaná kolínka ,na nichž klečí,
sama uzřela jsem krví políbené rtíky odříkávající modlitbu
-a s každým 'andělíčku můj strážníčku..' odpornější ,chorobnější
-ničemnice.
-nešťastnice
Docela nevinná -jen tak v bělostné noční košili,
působila jako sněhová vločka ,zvrhlé bílé dítě,nezdařilá kreatura,
nemocná očka v nichž se třpytí diamantíky slz...kéž by ty žalné slzičky snily...
všecičky zaklela noční můra...
Drobnými pěstičkami buší do parket,
polyká vzlyky,dáví se zvratky,
nepřestává,třebaže ručky pálí,třísky se zabodávají krutě do dlaní,
-ponížení
touha vzplání,
po navěkém milování...

Svedení

12. prosince 2013 v 21:14 | Christina |  Reanimace veršem
Tou tichou alejí
na věky věků
tou tichou alejí
věčného vděku
tou tichou alejí
mlčící v šumu
tou tichou alejí,
jež tone v rumu
Dívčiny kadeře rozplétá vánek
od trnů šípků drobných ranek
v drobých dlaních
zaškrtí touhu po hříchu,
křehkými nožkami tanči potichu
po Tichu.
A kapradí naslouchá vstříc ňadrům z křišťálu
na křídlech trojspřeží lišajů v oparu
-dechu nymfy
pro piana alejí legend
jež balancují na špičce ušlechitlého rohu jednorožce
a všechna touha
a všechny hříchy
dívka se rouhá
v alejí tichý
plachá a svedena
vína si naleje
nahotou oděna
do opilé aleje

Óda na radost

3. prosince 2013 v 14:56 | Christina |  Reanimace veršem
Oddaná půlnoci
oddaná temnotě
zakletá nemocí
andělské perutě.
nebesa zjizveny,
zjizveny bez letu
prolité červánky
pro jitřní kometu.
Altány milenců.
Souhvězdí milenek
prchavost růměnců
v zakletí sněženek.
v zakletí sněžných paraplíček
v zakletí duše mrtvého těla
v zakletí ulity prázdných víček
-spíš vyprázdněných mohu-li dodat
-a probdění
a ohnilý trosky mrtvýho anděla.