Červen 2013

Krása noci

30. června 2013 v 11:16 | Christina |  Reanimace veršem
Louky poseté vznešenými kvítky,
Temné lesy v krůpějích vílích slziček,
zachycených ve spanilých pavučinách.
na slunci křídla nevinné můry, jež padla
do krůpějí ranní rosy a snila o paprscích
prosvítajících v křídlech protkaných nočním tajemstvím
ničící krásu noční panny, jež toužila spatřit svět(lo)
tichá noc,jež skýtá úkryt krásy,
jen měsíc něžně líbá tmu.
krásná dáma z jiných světů a slunce drása její tklivou duši.
navždy protkanou mateřskou láskou noci.

HNUS

29. června 2013 v 17:58 | Christina |  Reanimace veršem
Tak si to zkus,
žít ten hnus.
plastové melodrama,
duševní orgasmus
tak si to zkus.

manipulační dotyky
cynický proud tepajících myšlenek.
touží po dávce erotiky,
Pilulka pro svět.

Uměle vytvořená závislost, uměle vytvořený ideály,
vzchop se bojuj,sama na bitevním poli.
Zabij se třeba,vždyť je to jedno, bez tebe je svět taky svět.

vždyť je to jedno,
stejně jsme jenom naplněný prázdno dalším prázdnem.
tak si to zkus.
nebýt ten hnus.

Velká holka

25. června 2013 v 20:11 | Christina |  Reanimace veršem
neplakej,děvčátko, rozmaže se ti mejkap
neplakej holčičko, již skoro dospělá
nevzlykej do klína v niterní bolesti
Slzy z těla si pouštíš do těla
A často míváš Smůlu na Štěstí,
jež se vpíjí do vnitřních zranění
Nebraň se zvukům,nebraň se osudu,
Cítíš jen začátek. Niterní vykrvácení,niterní znovuzrození
neplakej děvčátko, již skoro dospělé,nedělej ostudu.

donebes

23. června 2013 v 18:03 | Christina |  Reanimace veršem
Cítím se jako anděl s křídly v křeči,
duše ve zkumavce či zkumavka v duši?
Strážný andělé...
jež střeží klíče reznoucích mříží,
dobrovolná svoboda,
dobrovolný trest smrti,
milování se mezi hřbitovními kříži,
smrt za peníze...
je smrt děvka?
Transexuální andělé...
vznášejí se zlehka...
donebes.

Zvukotěsnovost

18. června 2013 v 19:58 | Mach-art |  Reanimace veršem
krvacející tma rozpáraná ve zvukotěsnu,
rozpíná se v melodii ve zvuku ticha.
Bezprostornost těsna ve snu.
Parazitní sny slastně dýchá,
vydechuje, bdělost ve tmě, jež krvací světlo.
Derouc se z povrchu zvuků.
hejno melodii ze tmy vzlétlo.
Ze zajetí tmy do uší.
Něžně je miluje,pokouší šeptem,uvnitř svádí
A s láskou hojí mrtvou duši,
jež vězní věčnost snových mládí

Opilý cynismem

12. června 2013 v 13:20 | Christina |  Reanimace veršem
Ostrý jazyk prořezává slova
laská je v ústech, jako správný filosof...
vypouští dým znova a znova,
jakožto správný požitkář slov.
Ve slovním orgasmu se oddává nývykovosti.
Slova opilá cynismem, duše opilá závislostí
Prchavost účinků uniká ve větách.
obrazy myšlenek v mlze milování,
jako plachost bílých laní,
prchavost jejich počínání.
Zastřené dýmem v siluetách.


Utopená

11. června 2013 v 20:08 | Christina |  Reanimace veršem
Ztroskotané duše v útesu věčnosti,
oddaná vodě hledáš souznění
harmonie všech živých bytostí
A je Vám takřka na utopení,
voda ponořená v Tobě, V modrých žilách, jimiž proudí čirá,
vodu barvící tekutina
není živá,neumírá.
city v kleci, láska v pěsti, vlasy v mozku,mozek v srdci, srdce ve rtech,rty ve vodě,voda v lásce kojí dítě
unášené v touze spatřit svou matku, ačkoliv leží v jejím pevném sevření.
Trosky něžných dotyků, chyceny do rybářské sítě.
Oddaná vodě hledáš souznění... pochopení, pro krásu z utopení.

Odkvetlé děti

8. června 2013 v 9:27 | Christina |  Reanimace veršem
Děti odnesené na kvítcích žalu,
Rozkvetlé v nitru seschlých růží.
V zákoutích stínů šeříkových tajů
Dotyky slunce na bledou kůži.
V náručí ostružiní, v tiché kolébce snových světů
Ukolébavky ztracených květin, ztracených dětí
Zpívajíc o krásném vzletu,
o strašném pádu, o krásném vzletu.
A sní o tom, že jednou znovu vzletí.
Rozprchnuté pampelišky, v zajetí krásy, v zakletí půdy
Něžností němé kůry stromů,
A vznešenost plaché noční můry.
Dětský pláč v melodii hromů.
Neutichne.