Březen 2012

Eva

30. března 2012 v 11:04 | christina machart |  Reanimace veršem

vyhnána z ráje
a tisíce hadů
se mi dostávají pomalu a bolestivě dovnitř hlavy
hořké ovoce nevyzrálé
propadám lásce, lásce k hladu
otráveným jablkem hrdlo se teď dáví.


láska prochází střevy

30. března 2012 v 8:44 | christina machart |  Reanimace veršem
Láska prochází žaludkem
láska prochází střevy
láska prochází záchodem
a nikdo o tom neví.
proto je všechna láska utopena
a zůstala z ní jenom bílá pěna
bez řádného pohřbu
leží ve špinavý vodě
a všudem kolem ní ztroskotaný...

potkali jsme se v zrcadle

27. března 2012 v 17:21 | christina machart |  Reanimace veršem


jsem v embrionálním stadiu
ještě jsem se nenarodila
slepená se musím postavit na přední nohy
a zabít matku, která mě zplodila
bez lásky v ruce pistoli
a místo mlíka vysávám matce krev
hned co se člověk narodí již musí zestárnout a zplodit dítě
tak pojď na to láska nebolí
a z porodnice všichni slyší řev.



zrcadlo mě miluje
já miluji jej.
a šepotem mi sděluje
polibek mi dej






zvu tě na labutě

25. března 2012 v 14:50 | christina machart |  Lidmi okolo nás

zvu tě.
na labutě
místo na kávu
pokejhej si, vlétni přímo do davu


nevinnost v hnusu

25. března 2012 v 14:40 | christina machart |  Reanimace veršem


ve špíně leží čistý tělo
bílý jak albastr
v čistotě leží špinavý tělo
černý jak eben
a potom vstane to špinavý tělo.
oklepe špínu .
to špinavý tělo.
a větší čistotu nikdy nevidělo.
to špinavý tělo.
ve špíně umírá čistý tělo.
a lásku ke špíně nikdy nepopřelo.
to čistý tělo.



nádherný zoufalství

24. března 2012 v 11:30 | christina machart |  Reanimace veršem

zavři mě do ledničky
kde se roztavím vedrem
asi jsem venku z tý blbý uhlopříčky
přilepená na zdi pedrem
zavři mě do skříně
zavří mě do chlívka
a řekni že jsem svině
ve skříní mě sežerou moli
nevěděla jsem že se svině modlí...
kopyta sepnutá!




slunce je jenom jedno

23. března 2012 v 19:00 | christina machart |  Reanimace veršem


sun.
is only one.
you are
one too.
really?

vzduchoprázdno

23. března 2012 v 17:58 | christina machart |  Reanimace veršem
rozpínavý sny ve vzuchoprázdnu
slzy tečou místo z těla do těla.¨
z kostry smrti jen tak nevyváznu
virus z města s chutí jsem teď pozřela.
konstrukci svý vlastní mysli
virus ji napadá.
mysl odumírá.
v mým těle krev křičí "v mozku je závada"
celou dobu jsem ve vzduchoprázdnu snila.


logika spravedlnosti

21. března 2012 v 20:47 | christina machart |  Reanimace veršem
s láskou vstupuj do nenávisti
a dbej na radu "špína čistí"
spravedlnost není.
tak proč jsou lidé ve vězení?
zabili a proto byli spravedlivě odsouzeni
a co když ne?co když to takhle vůbec není?
co když jen sedím u počítače
směju se a je mi do pláče
a mozek mám zamotaný do velkýho klubka
na ulici křičí chlap "ty jsi ale čubka"

každej den

20. března 2012 v 18:01 | christina machart |  Reanimace veršem

Nástěnka plná novin.
kde píšou o narcistickým sebevrahovi.
a taky že vdechujeme toxickej plyn
že prej je zdravý plesinivý skopový.
kdosi snědl milion,
aby byl prý bohatší
děti na pouti vozí místo koní slon
nabarvenej na růžovo.
toho mají nejdradši!
každej den chodí krmit prasátka.
a druhej den vidličky do nich zabořený.
někdo hodný klepe na vrátka
druhý den jsou vrátka zbořený.


před a za neexistuje

17. března 2012 v 17:28 | christina machart |  Reanimace veršem

před branami zahrady,
kde hranice nemají hranice
nemusíte jíst,netluče vám srdce
čas vůbec neplyne
Tam kde létáte hlavou vzhůru
ať máte křídla nebo ne
a vy tam stojíte před těma bránama
a toužíte abyste se stal součástí toho ráje.
pak se podíváte za sebe
"muž ubodal nůžkami svou manželku pod třešní-na prvního máje"



mlíko,sajme mlíko z plesnivých bradavek!

17. března 2012 v 10:28 | christina machart |  Reanimace veršem
Lidi se zajímají o cizí životy
dívají se na televizi jak někdo umírá s rakovinou
jakoby si pořád museli říkat "nejsem na tom nejhůř"
jak někdo znásilnil holčičku nevinnou
ukájejí se problémy ostatních
jakoby neměli dost těch svých.
zalykají se ve vlastních životech
topí se ve vlastních problémech
pasou se na cizím neštěstí
na zemi plavou a hledají břeh
otupují se cizí bolestí.
vzhlídlý ve svých chlípných životech.


všechno je v naprostým pořádku
hlavně že nám nevypli elektřinu.

věčně snící s klávesnící

15. března 2012 v 17:29 | christina machart |  Lidmi okolo nás





věčně snící s klávesnicí...

nadojit krávu.

13. března 2012 v 20:02 | christina machart |  Reanimace veršem

jak úpadek říše římský
srkz na skrz zkažený
možná láskou,možná hojností
na hromadu házej těla položivý polomrtvý,celý spálený
je tu mír je tu krása, dýchá se tu skvěle v téhle hnusné opojnosti
nechť se obejme oběť ze svým vrahem!
...
a vrah za zády ostrý nůž
...
bodá,bodá,pookřává blahem
...
na obličeji kaňky z krve, rozpíjí se jako tuš
krmme se!
hltáme
milujeme
s odporem.
Vylízáváme
talíř.
jako psi.
prej cecky
jsou krásný
prej vemena
jsou krásný
krávy!
vemme si podprsenky!
ať nadojíme trochu slávy.
do jedný velikánský sklenky
na kšeft. dojme!
a všechny na světě krmíme
umělou láskou,úměým mírem,umělou krásou,umělou komunikací
to všechno dojíme!
množsví na kvalitě neztrácí.
naše firma,
jménem svět.
zažije brzy úpadek?
teď je potřeba všechno mlíko
vyblít.
a vydojit
ze sebe.

vždyť je to naše jediná obžíva
nevylučujeme jí.
hnije. prý je to výživa.
tak kdo moje vemeno nadojí?

svět za pár let

11. března 2012 v 17:00 | christina machart |  Reanimace veršem
Rozbitej dům
rozbitá ulita
rozbitej svět.
hlemýžď co vylezl z ulity
vyschnul.
spáchal sebevraždu.
Veřejnej manifest.
zaplatil životem.
rozpadající se svět
rozpadající se život.
snad tomu šnekovi můžem jen tiše závidět.
že nemusel si platit hrob

jenom

11. března 2012 v 15:50 | christina machart |  Reanimace veršem
pravda je jenom tvrdá lež
láska je jenom skrytá nenávist
smrt je jenom nový život
iluze je jenom hezká realita
budoucnost je jenom horší minulost
já jsem jenom opice
lidi jsou jenom vyrážka na zemi

svět je jenom hnus.


chtivost holubích letců

11. března 2012 v 15:00 | christina machart |  Reanimace veršem

chtivost
sát mlíko z cecků
víc a víc
sát krev
sama sobě
sát energii
chtivost
chtít víc a víc
kvanta
věcí který
spálí oheň
žít život
jenom pro smrt
chtít víc.
chci kvanta, miliony nic!

barbie

11. března 2012 v 13:57 | christina machart |  Reanimace veršem


Hladový oči,
který maj žízeň
čekejte než se smočí
kosmetická sklizeň.



polidštěný zvířata

10. března 2012 v 9:32 | christina machart |  Reanimace veršem

polidštěný zvířata
pes v zubech nese člověka.
člověk v zubech nese psa...
proč ležím na rohu země
když je kulatá?
a kozel trávu sekačkou poseká.
býložravci žerou maso.
masožravci ještě víc.
v ťapkách pistole
leží na pohovce a koukají se na televizi
někdy vyhodí jídlo, kterým kdysi neopovrhovali.
každej večer chodí hrát do herny
aby jednou nemuseli chodit do práce.
někdy se hádají.
štěkají.
jediné co jim zůstalo.
že očůrávaj každej patník.
povraždily se.
polidštěný zvířata.
válka jim je málo.

sražený mozky

9. března 2012 v 22:32 | christina machart |  Reanimace veršem

sražená krev
sražený myšlenky
sražený hlavy
spálený panenky.
uhořely jim hlavičky.
tak proberte se holčičky!
proberte se chlapečci!
proberte se!
sražený auta.
sražený ego.
zvedněte se.
ze země.
sražený zrcadla
sražený duše
vypusťte na svět
svá zkažená sémě.
sražený planety
sraženej svět...
kterýmu těžko můžeš rozumět