Bezdomovec..

9. října 2010 v 10:24 | Christina Vampire Machart |  Slova
Tom byl čerstvej bezdomovec, stalo se to docela náhle, člověk příde o byt a pak už to jde celý z kopce.. Nikdy by se nepokořil takový věci jako žebrání a podobné vymáhání peněz z lidí, ale udělal to co musel, ležel na chodníku z roztrhanou čepící v rukou a čekal až mu tam někdo hodí alespoň korunku.Když měl smůlu byli takový lidi co do něj kopali a smáli se mu, nic nedělal a čekal na nějaké "hodné lidi" co mu tam nějaký peníz dají, když měl naopak štěstí našlo se v jeho čepici i 40 korun, ale to se většinou nestávalo.Za peníze si většinou koupil nějaké jídlo, rohlík mu bohatě postačil a byl ještě rád.Chodil okolo autobusový zastávky kde si od něj lidi odsedali a drželi své děti.. aby se náhodou něčím nenakazily.Žil s ostatníma bezdomovcema v jakémsi nevábném obydlí, bylo tam spousta hadrů na kterejch spali, starý rozlámaný poličky, zkrátka co našli to si tam dali že se to jednou bude hodit.Spali na zemi a když měli štěstí spali na nějaký "luxusní" matračce nebo posteli a nejlepší bylo i s peřinou.Tom v noci často brečel, chtěl domov, chtěl zase žít normálně, najít si práci koupit si nějakej krásnej byt s velikou terasou a zahradou, kde bude krásnej novej nábytek, speciální polička s knihami,  botník a v něm úplně nový neochozený boty a v šatníku samé krásné elegantní oblečení, v koupelně by měl holící strojek a úžasnou vanu co by dělala bublinky... a všechno by to vonělo takovou tou "novou" vůní bytu a on by si lehl a druhý den by byl pořád v tom samém úžasném domě..
chvíli si myslel že to co si představuje je pravda, chvíli měl naději v očích, chvíli si říkal jestli neotevře oči a nepodívá se zase znovu na ten krásnej byt.Všechno jednou končí i tenhle sen, probudil se a byl zase ve zlý hnusný realitě, v zaflusaným příbytku posprejovaným grafiti.
I mezi bezdomovcema nebyl moc oblíbenej, narozdíl od nich mluvil velmi spisovně a intelektuálně a byl o moc chytřejší, když ale někdo žije na ulici je vlastně jedno jestli je chytrej nebo blbej ale jak se tý situaci postaví, bezdomovci byli většinou socky a alkoholici, někteří byli dokonce i ve vězení a s pyšnou tváří to vyprávěli ostatním, Tom prostředí v jakém žil špatně nesl, snažil se něco dělat, ale nemohl si vzpomenout na něco co by zrovna šlo...
Byl šetřivej člověk-odjakživa, ale v tomhle světě nemohl šetřit, jakmile si schoval třeba jenom 50 korun, už je neměl, všechno musel hned utratit.Často si sám pro sebe opakoval věci z literatury aby je nazapomněl,  častokrát pozoroval lidi a učil se v nich číst aby nezapomněl na ty dlouhá studia kterým věnoval tolik času, když na to pomyslel začal brečet, brečel jen tak, sám pro sebe, ale taky doufal že ho někdo polituje, v tomhle světě se každej staral o sebe, nikdo nikoho nelitoval, každej chtěl přežít a bylo mu jedno že támleten nepřežije, naopak když byl někdo smutnej ještě se mu smáli a to i na veřejnosti.To se potom vždycky seběhl hlouček lidí co pozoroval  hádku mezi nima a to byly slyšet jenom udivený výkřiky "Ó.." a "ÁCH" "kreténi, nemaj co na práci" a pak se dotyčným co to řekl začali bezdomovci hádat, Tom potichounku odešel.. když tyhle bezdomovce viděl před dvěma lety, taky tohle vždycky říkal a kroutil hlavou, když viděl někoho jak žebrá, nebylo ho mu vůbec líto, naopak si říkal proč tam leží a oni mu dávaj lacino prachy, teď to všechno poznal a pochopil že se nedá nic jinýho dělat...
Představoval si že jde do teplého domova kde bude žit pocelej svůj život...neuměl si představit žít někde celej život... V noci přišel do hnusnýho přibytku, nějaká cizí ženská tam řvala jak na lesy, byla opilá, nějakej chlap jí tam mlátil a ona ho kopala.. její zlověstný zkažený křik byl pro Toma jako ukolebávka na dobrou noc... zavřel oči a představoval si jak hraje kazeťák a on leží a usmívá se, je tak pro sebe a užívá si ten požitek z hudby, vychutnává si každé slovo.Nedokázal se smířit že je "tady a teď" nedokázal se smířit s realitou...
Pamatoval si jak si doma popíjel drahé červené víno na proutěném stolku a užívá si večerního dne..teď neochutnal jiné víno než krabicové..
Ráno se probudila šel zase do hlučných ulic města, při pohledu na lidi měl pocit jako kdyby mezi ně napatřil.Vedle něj šel chlap kterýmu říkali Voko, protože neměl jedno oko o to druhé nějakým způsobem přišel.. Tom najednou zahlédl papírek... nevěřil svým vlastním očím... pravá tisícovka.. pro bezdomovce je tisícovka poklad, Tom hned přemýšlel co si všechno koupí... hromady jídla.. slušný oblečení...a třeba si bude moc zaplatit na pár dní nějakou ubytovnu.. s pravou lampou a postelí na které se bude moc vyspat, koupí si spousta knih... Rozradostněně křičel "hele tisícovka!!" Ten chlap co mu říkali Voko, byl ale hbitější a chňapl po ni, Tom nebyl nikdy rváč ale kvůli penězům se v něm probudil ďábel, zakřičel "ta je ale moje" Chlap co mu řikali oko, se zasmál, Tom udělal něco co by nikdo nečekal, vrhl se na něj a vytrhl mu tisícovku z ruky..
Tu se kolem nich začal dělat hlouček lidí, dívali se na ně s úžasem ve tvářích, v jejich očích byla vidět hrůza a pohoršenost.. Tomovi to bylo najednou jedno..byl hbitější, protože byl bezdomovec teprve čerstvě, ale chlápek co mu říkali Voko byl zase zkušenější.. Oba dva tisícovku svírali v rukou a nadávali si... hněv a zuřivost z nich úplně sálala... chtěli mít tolik peníze že úplně zapomněli na to že je tisícovka z papíru a může se přetrhnout.. stalo se.. tísícovka ležela na kousky... Tom pokrčil rameny a ač mu chlap co mu říkali Voko vyhrožoval, nic si z toho nedělal a odešel... lehl si na zem, vzal svoji ušmudlanou čepici a žebral o nějakej ten peníz...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 9. října 2010 v 11:55 | Reagovat

Moc pěkné. Uplně přesně píšeš, že nejprve sde divíme a potom, až to sami poznáme na vlastní kůži tak zjistíme, že se nedfá nic dělat...

2 terii terii | Web | 9. října 2010 v 20:18 | Reagovat

super !!! mela bys vydat nejakou knihu ;) uplne me to bavi cist ty tvoje povidky :)

3 Mary Mary | E-mail | Web | 10. října 2010 v 18:23 | Reagovat

{ Drahá, tak jsem si konečně udělala čas si to přečíst,,,  Než začnu o příběhu, dost mi vadí, když něco čtu a pořád narážím na chyby, zkoušej si to po sobě víckrát přečít... vím že to je otrava a ani já to nedělám ráda, ale stydím se když u sebe najdu nějaký překlep nebo chybu.... Bez hrubek se to hned lépe čte a nějaký ten dojem to taky pak nechá na čtenáři. Úroveň nějaká být musí při psaní... Teď k tomu samotnému příběhu x} Vážně se to četlo hodně rychle, takový ten děj, co člověk chce pořád číst dál a dál a čeká pořádně neočekávaný konec... ten mi tu trochu chyběl. Chtělo by to trochu víc... Mohlo by to být ale na pokračování... Vážně chci vědět jak to s Tomem nakonec dopadne...jetli se vrátí do společnosti a bude na tom zase jako dřív,,, x} }

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama