Panenka

20. června 2010 v 10:26 | Christina Vampire Machart |  Slova
"Paní Květinková, chcete na čaj?" "samozřejmě, budete hodná" "Víte, stala se tu vražda!!" "co vražda?" "chcete ještě cukr?" "vražda?" "ano, vražda paní Květinková"

"Oběd!" zakřičel naoko podrážěný hlas maminky, "Vždyť už jdu mami" řeklo osmileté dítě pisklavým hláskem, odložilo panenky s kterými s hrálo a utíkalo na bramborovou kaši, která provoněla celý byt. "Zase bramborová kaše?" bylo slyšet z kuchyně.

"U čeho jsme to skončili?" "vražda....?" "No ano vražda, včera šla paní Jahodová do města někdo ji přepadl a zabil, jen tak...z ničeho nic" to je zvláštní že paní Květinková?"

CRRR, zvonil nepřijemně zvonek u dveří, maminka šla otevřít, myslela si že to bude pošta, chodí ji každý den dopisy od syna který odjel do ciziny, víc než dva dny nenapsal, dělala si trochu starosti, ale pošta to nebyla, ve dvěřích stáli dva mohutní muži. "Policie" řekl jeden z nich. Vystrašená matka se zeptala s třesoucím se hlasem "coo chcete?" "bude to trochu delší rozhovor" řekl muž nepřijemným drsným hlasem ze kterého šel respekt "posaďte se" řekla matka a mlčky je odvedla do kuchyně."Víte, stala se tu vražda!!" "Paní Perlová, nesla vaší malé holčičce panenku, neměla  osmé narozeniny?Panenku, takovou tu co voní po jahodách, představte si, paní Perlovou zabili, umlátili ji nějakým tupím předmětem do hlavy, panenku si potom vzali a utekli" "Myslíte...že v té panence něco bylo?něco co má obrovskou cenu?" zeptala se matka se slzami v očích "Zatím nevíme, ale pravděpodobně ano paní Řekl muž a jeho hlas se už nezdál tak hrubý, zdálo se že s matkou soucítí.

"Jé už budu muset nashle" "nashle" "Ach to není možné, ne ne ne ne!!!" "Proboha" "paní jahodová je mrtvá" "Jdu se projít" "ááááááá" "leží tu...ona tu leží!!co mám dělat?" "proboha" "proboha" "pomoooooc!!!" "pomooooc" "pomooc"

Matka se šla projít ven, bylo to na ní moc, paní Perlová byla její dobrá přítelkyně, úplně jí to vzalo, kvůli nějaké blbé panence.Procházela se ulicemi, plakala, plakala, co jiného ji zbývalo, nechtěla už dál přihlížet, ale musela, na nic se nezmohla, to jí dralo do očí víc a víc slz, nedokáže pomoci, je vlastně...vlastně zbytečná, tenhle pocit zná snad každý tak si představte jak ji asi bylo.. šla ani se nedívala na cestu, jakoby šla mlhou, prázdnotou kde není nic... zakopla o něco na zemi, jako kdyby ji to říkalo "otoč se" a tak se otočila, na zemi ležela malá panenka, byla scelá špinavá, ale byla to jistě ta panenka co způsobila tolik špatných věcí, měla chuť ji vzít...vzít a roztrhat..Někdo ji surově popadl za límec košile, byl celý v černém, než si matka uvědomila kdo to vlastně byl, ležela na zemi, bolest, nepřijemná bolest ji projela tělem, pak už necítila nic, byla mrtvá...směs jejich pocitů jako by se přenesla do počasí, pršelo, padaly kroupy a občas se zablýskl na obloze jasný blesk.Panenka byla ta tam..

"Jau,jau,jau, nechte mě, pomooooooooooooooooc"

A panenka ležela na zemi, docela nevinně....a čekala až ji někdo zvedne a zase bude moc působit další hrozné věci..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yadnee yadnee | Web | 20. června 2010 v 12:13 | Reagovat

zajímavý, a pěkný, a depresivní, a povedený, a zvrhlý.

2 Blé Blé | Web | 20. června 2010 v 14:43 | Reagovat

[1]:  :D:D  a dál? :D :D

3 Lawiane Lawiane | Web | 22. června 2010 v 15:19 | Reagovat

wow, šokující konec!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama