ďábelské znamení

5. února 2010 v 21:11 | Christina Vampire Machart |  Slova
Hlasitě mi zvonil mobil "ááá doprčic, kdo to sakra zase je?" v polospánku jsem ho nahmatala na nočním stolku, otevřela jsem oči sa podívala se kdo volá, neznámé číslo "NO super!!!Zase nějaký děsný reklamy" "Kupte si tohle a kupte si tamto a tak dále" hlasitě jsem si zívla, objala jsem svůj polštář a zavřela oči, no konečně nikdo nevotravoval. o hodinu později jsem uslyšela hlasité "CRRRRR CRRRR" "ÁÁÁ co to je?" zívla jsem z postele "ach néé máma mi zase nařídila budík na osmou" Jedním klepnutím jsem budík vypla a spala jsem dál, konečně mě už nic nerušilo, když jsem vstala bylo tak dvanáct hodin odpoledne, docela jsem se zhrozila, máma mě vždycky budila a to i v sobotu, dneska mě nechala zkrátka prospat a to je dobře ne?Vstala jsem z postele a namazala si chleba tlustě máslem na vrstvu másla jsem dala vrstvu marmelády a uvařila jsem si černý čaj, tak jak jsem byla zvyklá, měla jsem hlad takže jsem chleba snědla rychle a ještě jsem si vzala jogurt a lupínky.Nikdo nebyl doma, ale já byla v pohodě byla jsem na to zvyklá, občas někdo jel tam a někdo tam, že to nikdo doma nevěděl, mamka jela jednou do Řecka a táta tu zůstal, tak pak mámě volal až to zjistil, táta občas jezdí "s těma svejma" třeba klíďo na tejden a mě s mámou tu nechá samotný, no někdy zmizej oba a já tu zůstanu sama. Sestry a bratry mám ale ty jsou dávno někde pryč, některý v zahraničí a prej se už nikdy nevrátěj a někdo se s náma nestýká a já pořádně ani nevím kolik sourozenců vlastně mám!!rodiče tu nejsou, "no Bóže" tohle dělají pořád.Vlastně je to super, můžu kdykoli na net, kdykoli s kámošema, zkrátka můžu si dělat co chci všude a vždycky!!"No WOOOW". A ten můj super den zahájím nějakým čteníčkem pořádnýho ženskýho románu, zasmála jsem se, půjdu do knihovny!!Ne, na co knihovna, když teďka můžu utrácet za co chci půjdu si ten románek koupit a možná že po cestě si koupím taky nějaký bezva hadříky, tak o tomhle se mi jen snilo, máma se vždycky ráno ozvala mobilem ale teď ne...vlastně počkat možná že jo...ale že by volala z cizího čísla??Blbost!!!Zapoměla na mě!Vždycky mě držela tak zkrátka, nikdy jsem nemohla pořádně nakupovat, teď si budu žít jako hallywoodská hvězda!!!Takže jsem zašla do nákupáku a nekoupila jeden ženský románek, ale rovnou dva!Ať mám co číst a nekoupila jsem žádný slevněný hadry každej tak po dvouch ticících!!Bylo mi divný že máma si nevzala prachy, ale to neva pak ji to nějak splatím, hlavně že teď si žiju doslova "rajsky"¨. Poslední obchody jsem jentak přelítla a už si nic nekoupila až pak jsem se zastavila v superdrahý kavárně a tam jsem si koupila tu nejdražší kávu která tam byla a ještě malý zákusek, asi dvě stovky mi ještě zbyly, ale co za tak malý peníze koupit?Měla jsem pořádnej hlad tak jsem si zašla do pizzošky a koupila tu největší pizzu jakou tam měli, vždyť jsem od snídaně nejedla nic!!Takhle skvěle jsem si žila ještě tři dny, ale pak byly úspory na auto co jsme si chtěli koupit tak malé že jsem už nic neutratila...teda vlastně jo...ale to už ze svejch úspor na školu.. Takhle to už šlo týden a mamka ani táta se neozývali, bylo mi to hrozně divný a tak jsem tátovi zavolala, nebral to, tak jsem zavolala mámě, také to nebrala, zmocnila se mě panika, tak jsem si radši řekla že si lehnu a půjdu spát, ale nemohla jsem zamhouřit oka... sakra trochu jsem se i bála, převalovala jsem se z boku na bok dokud nebylo ráno a nezazvonil hlasitě telefon, tentokrát jsem ho zvedla, byl to cizí hlas, zasmál se, takovým tím záporňáckým smíchem, bylo ticho, ale byla jsem si jistá že telefon nepoložil, stále ho držel, slyšela jsem jeho dech, jen čekal co udělám, ale já nemluvila jen strnule stála a bála jsem se co z něj vyleze.Zase se zasmál, cítila jsem to úplně přes ten drát, "BRRR" ten jeho chladnej úsměv, já... ten úsměv neviděla ale dokázala jsem si ho živě představit... dokonce jsem ten úsměv cítila, bylo to nepříjemné...to dlouhé ticho v telefonu mě vážně znervózňovalo ten hluboký zlomyslný hlas jen řekl potichounku, skoro šeptem "Konec..Konec..Konec" několikrát to slovo zopakoval a pak pověsil telefonem, stála jsem jako zmrzlá, koukala tupě do stěny a nevěděla jsem co mám říct, byla to iluze a vymyslela jsem si to a nebo to byla pravda, vážně někdo zavolal, ve ztracených hovorech jsem to číslo ale nenašla, ale ano myslím že si z toho čísla něco pamatuju, myslím že si ho pamatuju celé, ano, vybavuje se mi, bylo docela krátké "666" počkat... to nebylo to číslo nebo jo?Zazmatkovala jsem když jsem si vzpoměla na význam tohoto čísla...nevím.. třeba jsem moc vyděšená, ale třeba taky ne, přemýšlela jsem.Z myšlenek mě vytrhl telefon, podívala jsem se na číslo, ale nebylo to to hrozné číslo jaké jsem čekala bylo to číslo 158 jasně "policie" pohoda zasmála jsem se protože jsem byla vážně vyděšená.Zvedla jsem telefon a představila jsem se, hluboký mužský hlas říkal "Dobrý den slečno, musím vám říct velmi velmi špatnou zprávu, vaši rodiče měli autohavárii a bohužel ani jeden z nich to nepřežil" Nevěděla jsem co říct, to byla rána do srdce, bolest projela mím tělem, jediné na co jsem se vzmohla bylo "Proboha!!" když mi to v hlavě trochu seplo bylo mi divné že rodiče jeli autem když žádné neměli, proto jsem se zeptala policisty, ten řekl že jeli taxikem, taxikář to přežil a je v komatu, má však naději na přežití, rodiče ne, prý zezadu na ně najel velký černý vůz, bohužel myslí že úmyslně, protože jakmile narazil do auta, otočil se a jel na druhou stranu, nepovolenou rychlostí jen aby ho nechytili."Přijedeme pro vás slečno, nemusíte mít obavy" řekl policista a zavěsil telefon.Povzdechla jsem a ještě jsem slyšel ten škodolibý smích.. "Co komu udělali?" zeptala jsem se sama sebe v slzách..."Proboha,Proboha,Proboha,Proboha,Proboha!!!!!!!!!" křičela jsem a přitom jsem se zalykala v slzách "Proboha!!!!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lily Addams Lily Addams | Web | 6. února 2010 v 10:30 | Reagovat

docela dobrý, jen piš dál:) jo a jak ses ptala, je mi 15. tobě je kolik?

2 Christina Christina | Web | 6. února 2010 v 10:55 | Reagovat

díky moc

3 Dark-Angel Dark-Angel | 6. února 2010 v 11:48 | Reagovat

Souhlasím s Lily Adams piš dál!! :D

4 Christina Christina | Web | 6. února 2010 v 12:12 | Reagovat

dobře, takže chcete pokráčko?:D

5 Dark-Angel Dark-Angel | 6. února 2010 v 14:21 | Reagovat

[4]: Jasně

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama