peníze
Pondělí v 20:14 | christina machart
|
Reanimace veršem
hodně naděje
pak jenom beznaděj
s láskou bez lásky vždycky počítej.
není ani čas opovrhovat časem
a s láskou psát dopis před sebevraždou
neprojdeš společností s širokým pasem.
klidně se udus korunou každou.
kolečka
Neděle v 20:19 | christina machart
|
Reanimace veršem
Točej se kolečka
točej se hodinky
na pouti jsem dostala chomáč cukrový vaty
a z pistole místo papírový růže
vystřelila kulka.
točej se hodinky, hodinky zlatý
tikaj a čas z nich vyskočit nemůže.
a z tý poutě zbyla jen na zemi od nití špulka.
a hodinek půlka...
kolečka utíkaj.
čas utíká.
hledají úniku sami ze sebe.
krvavý hleny v ústech polyká.
polyká zírá na nebe
kolečka v ústech zapadaj do sebe.
plive ty kolečka ze svýho chřtánu.
po chladným prokolečkovaným ránu.
čas v sobě a čas bez sebe.
prst v krku, tělo jí zebe.
třese se po celým prokolečkovaným těle
kolečka utíkaj.
hodinky netikaj.
a čas šel do prdele.
Pohled
strach
Čtvrtek v 19:38 | christina machart
|
Reanimace veršem
babička uplete nádhernej strach
tak pojď jen se oblékni!
a na její rakev padá prach
na hřbitov v noci i v hodině polední
děvče!tobě to tak sluší!
kytky zvadlý přinesu do růžový vázy
a s láskou je pohřbena noha muší.
umřeme v obleku v rakvi jsme nazí!
a tak jdu krok co krok po špinavým chodníku
odhazuju ten starej strach
v jednu chvíli se točím na nultým poledníku
neměj strach, upletu nový.
v lásce dnes cejtím střelnej prach.
DIY tílko-HEART ATTACK
15. května 2012 v 20:29 | christina machart
|
Morbidní móda
Heart attack se sukni taktéž DIY tvorby (maminčiny)
Triko má znázorňovat jistou parodii na trička I ♥ NY
a ostatní trička, kde je ♥.
Já (a orchestr) ve vaně
13. května 2012 v 16:35 | christina machart
|
Reanimace veršem
napuštěná vana
napouští problémy
kape voda
maso padá.
přetejká vana
a já bych ráda
hodinky z vodotryskem.
plavat s růžovým ptakopyskem.
topit krásný tanečnice.
a čekat až se jim ucpou plíce.
v tý napuštěný vaně.
modlím se za ně.
bubny se rozezní
housličky hrajou.
lehký sukně.
vlasy vlajou.
padají na nás růžový růže.
"au!"
krev muže v cylindru.
krev toho muže.
se roztejká.
vana přetejká
hudba veselá.
hraje dál.
a lidí je plnej sál.
já jsem ji přece napouštět neměla!
tancuju smějíc se.
kafe
12. května 2012 v 10:19 | christina machart
|
Reanimace veršem
horký kafe
a opařenej jazyk
jedu jak kolovrátek
svůj život jedním směrem
vlčák do mě vztekle rafe
rafej si, já už jsem neprokousatelná.
bez kapky krve.
si vymejvám mozek.
v umyvadle.
a do ručníku utírám si bělma.
Něco
11. května 2012 v 20:22 | christina machart
|
Lidmi okolo nás
ztráta ničeho,
je horší než zráta něčeho
Fantazie
10. května 2012 v 21:34 | christina machart
|
Reanimace veršem
Všechno co jsem o sobě kdy řekla,
jsem si vymyslela,
ale nelhala jsem.
mnozí si o mne mysleli, že jsem zešílela,
optimismus je beze změn
pořád stále beznadějný
pořád stále odporně stejný,
vracející se noční sen.
Vymyslela jsem si Christinu,
vymyslela jsem si sebe.
Christina je pomíjivá
jako já.
začátek života neprožila
konec usřihla
a v polovině nepobývá.
zmizí kdy zachce
do jiné dimenze,
kde tancuje
s klauny
a nikdy nepůjde do penze.
tleská úžasným akrobatkám
a chodí na čajový dýchánek
s krásnými dámami.
usrkává čaj.
je horký.
zapomíná na spánek.
vždyť den a noc se dá převrátit.
možná sníst.
lze se do včerejšku vrátit.
a být jen jen jedna na milionech míst
nelžu když říkám, že Christina jezdí s draky
a někdy se s ní svezu taky
nelžu když říkám, že Christina kousla do vesmíru
a udělala v něm jen malou díru.
nelžu když říkám, že Christina zemřela
vždyť teď je v polovině života a narodit se nikdy vlastně neměla,
Nelžu když říkám, že vše co jsem zde napsala jsem si vymysela,
ale nelhala jsem.
Zde hledá 
